Radomír Dvořák se věnuje především skulpturní tvorbě ze dřeva a kamene, okrajově pak pracuje i s dalšími materiály, jako je bronz, měď, beton, papír či textilie.
"Nejčastějším námětem Dvořákovy tvorby je ženská figura, nahá či oděná, vždy ladných tvarů a s dlouhými vlasy, stylizovaná do podoby autorova ideálu. V nefigurativní tvorbě se odráží jeho vztah k plynulým tvarům a prohnutým liniím, bez ohledu na zvolený materiál a techniku. U umělcových prací určených do veřejného prostoru lze často pozorovat také prvky lettrismu, tedy používání textů, slov či písmen jako součástí výtvarného díla."
„Radomír Dvořák se věnuje především skulpturní tvorbě ze dřeva a kamene, okrajově pak pracuje i s dalšími materiály, jako je bronz, měď, beton, papír či textilie. Pro jeho dílo je typické permanentní hledání nových tvarů a následné experimentování s nimi. Nebrání se podnětům přicházejícím zvenčí, což činí jeho tvorbu různorodou a stále živou. Jeho díla jsou postavena na historických vzorech, reflektují však autorovy výtvarné názory a celkový přístup k životu. Jsou vstřícná a srozumitelná. Řada umělcových prací si proto našla cestu nejen za hranice regionu, ale i do zahraničí.“
Takto charakterizuje tvorbu Radomíra Dvořáka Lenka Cardová.