Hlubší zájem o praktické malířství v něm vzbudil jeho strýc. Později studoval u Petra Škorpíka, který jej výrazně ovlivnil. Petr Škorpík je článkem dlouhé linie českých krajinářů, žák ak. malíře Josefa Bulanta, který si malířské umění osvojoval u restaurátora Bohumila Slánského. Poslední osobností, která měla nezanedbatelný vliv na dílo Petra Mirčeva, byl malíř Jiří Žáček, žák Emila Filly.
Petr Mirčev se snaží rozvíjet krásu klasického stylu v duchu C. Moneta, A. Slavíčka, F. Hudečka. Cítí jemnou duchovní atmosféru v jednoduchosti motivů, dojímají ho obrazy Jana Zrzavého a ostatních symbolistů.
Petr Mirčev se narodil 23. ledna 1968 v Havlíčkově Brodě, do třiceti let žil v Jihlavě, odkud se s rodinou přestěhoval do Třeště.
Zvláštní příjmení zdědil po dědečkovi, který sem přišel v 16 letech z Bulharska a později se zde i oženil.
Petr Mirčev maluje podle přírody a svých dojmů. Nesnaží se o nic zvláštního, hledá zapomenuté pohledy na přírodu, staré obyčejné věci, detaily, barvy - obrací se k duchovnímu světu v člověku. Jeho snahou je objevovat Boha v sobě i okolních věcech a přistupovat k životu s láskou.
Tvrdí o sobě, že patří k malířům staré doby, pro které bylo malířství spíše řemeslem, tak jako pro Maxe Švabinského, který se podepisoval jako „pokorný dělník malířství“.
Pokud Vás jeho obrazy potěší a vybídnou k přemýšlení, snaha malíře dosáhla svého cíle...
Samostatné výstavy autora proběhly v Praze ( v roce 1996, 2002, 2006), v Jihlavě (1998, 1999, 2000, 2001, 20003, 2005, 2006, 2009), v Třešti (1999, 2003) a v mnoha dalších městech.
Jeho obrazy jsou také k vidění v prodejních galeriích v mnoha zemích, např. v Americe či Japonsku. Dílo prezentoval také s velkým úspěchem dvakrát ve Švýcarsku - porpvé v roce 1999 na veletrhu WIGA a podruhé v Piterlenu, partnerském městě Třeště.