Petr Minář patří k Ledči nad Sázavou tak úzce, jako k ní patří třeba řeka Sázava. Je její potulnou duší, okouzleným kráčivcem i bedlivým života-účastníkem. S různými formacemi hrával na kytaru, zpíval, skládal texty i hudbu, maluje, sochá, sbírá léčivé byliny... Všechna jeho vykročení spíná jakási společná vnitřní spona, stále nějak svědčit o citlivé, po radosti toužící duši. A o světě, který nás hostí, a přitom byl a bude, i když už my nebudem. Za uměleckými i lidskými výpravami i návraty Petra Mináře je přítomno osobité hledání smyslu světa a života.
Prohlédnout portfolio Petra Mináře
Zásadní vliv na jeho tvorbu mělo a má přátelství s malířem a sochařem Jiřím Baštou. A patrně to byl Bašta, který Petra Mináře nepřímo, beze slov, navedl a dodal mu odvahu k práci na kamenných plastikách, k sekání a tvarování tvrdé a nepoddajné vysočinské žuly.
Kamenné stély Petra Mináře často připomínají lodyhy či útlé a ostré listy travin. Nebo křídla, která nám tu pro důkaz existence zanechali andělé. Ač hmotné, mají v sobě jistý druh subtilnosti. Nepadají do země, ba naopak, směřují spíš vzhůru, jako kdyby se chtěly od pozemskosti odpoutat, vymanit se z té tělesné tíhy. A v tom je také jedinečnost všech umění Petra Mináře – zdánlivě pusté kamenné končiny světa proměňuje v obyvatelné. A obyvatelné a žijící popisuje jako úžas budící. Činí tak s vděčností, ve vnitřním úsměvu.
(Autor textu: Miloš Doležal.)
Sochy Petra Mináře jste si mohli prohlédnout na poslední samostatné výstavě v zahradách zámku Ledeč nad Sázavou.